Chci změnit svůj život II.

V předchozím článku jsme si povídali o "motivátoru" dopaminu a jevech, kterými si sabotujeme sami své úsilí.

Jak na změny bezpečně a trvale?

Svého času jsem toužila po tom, naučit se říkat ne. Je to zhruba pět let zpátky. Zvolila jsem sofistikovanou self-made metodu.

1. Pojmenování tématu 

Možná se zaměřujete jen na úzký výsek tématu, které souvisí s mnoha dalšími. Mně osobně pomohly testy s debriefem, kde jsem si ujasnila, co jsou moje silné stránky a jaké jsou jejich stíny, které mě limitují (můžete vyzkoušet např. Gallup, Principles You).

Moje téma se nakonec jmenovalo „péče o druhé na úkor sebe sama“.

2. Přání aneb Ideální stav

Mám potřebu sem dát disclaimer: Tohle nedoporučuji dělat proto, že vám někdo říká, že byste se měli změnit. Je nutná opravdová vnitřní motivace a odhodlání, protože to je běh na dlouhou trať a je to proměna VAŠEHO života a způsobu fungování. Změna, která má přinést užitek PRIMÁRNĚ vám!

Co všechno si přejete, aby bylo jinak?

Jak bude vypadat váš svět, když budete umět reagovat jinak?

V mém případě to bylo:

• Myslím na sebe stejně tak jako na druhé
• Vím, kdy už nemůžu, a zachytím to dřív, než dojdu na hranu
• Rozhoduji se, jak a s kým budu trávit svůj čas – měřítkem je to, kdo/co mi energii dává versus bere

3. Stav dnes

Pozorovala jsem, co s tématem péče o druhé souvisí. Ptala jsem se sama sebe, co (všechno) dneska dělám, co mi ubližuje.

Jaké chování chci změnit?

Výrazně mi pomohla i zpětná vazba a náhled zvenku od kolegů, přátel, rodiny.

• Neříkám ne
• Neumím požádat lidi o pomoc
• Pomáhám lidem, kteří nepotřebují nebo nechtějí pomoc
• Nevnímám svou intuici, která mi dává signály, jsem příliš ohleduplná k ostatním (ne k sobě)

4. Důsledky mého dnešního chování

Jinými slovy, co se děje a bude dít, když nezměním jednotlivé části. Opět pomáhá se doptat lidí okolo nebo naslouchat tomu, co říkají, pokud jsou ochotni to říkat.

Zde jsem rozvíjela každou odrážku zvlášť. Pokud se budu držet „neříkám ne“, tak jsem díky zpětné vazbě zjistila, že:

• Slibuji termíny dodání mnoha lidem v mnoha oblastech
• Velkým množstvím „ano“ se z reálných termínů stávají nereálné a nedodržené
• Jsem pod časovým tlakem a stresem, a tudíž paralyzovaná a pomalejší
• Kolegové jsou na mě naštvaní, že nedržím slovo
• Ztrácím důvěru

5. Strategie

Strategie není ideální stav. Není to „říkám ne“, protože to popravdě není reálné. Je to můj dlouhodobý a zaběhlý vzorec chování, který po 35 letech nezměním najednou jedním rozhodnutím.

a) Překážky

Podívejte se na to, proč je těžké udělat danou změnu. Co vám bude bránit? Co nebo kdo vám bude házet klacky pod nohy?

Tohle je mimochodem užitečná strategie z pohledu mozku! Pokud zůstanete pouze u vizualizace přání a popisu ideálního stavu, mozek si představí „dosaženo“ a přepne se do režimu „relax“. Ztratíte tak tolik potřebnou energii. Na druhou stranu stále platí nedělat prudké pohyby a změny dělat postupně a bezpečně.

V mém případě jsem zjistila, že neříkám NE, abych lidi nezklamala. Aby mě měli rádi. A ano, vnímáte to správně, oni mě nemají rádi, zejména když je postavím do role bezmocných při nedodržení slibu.

Bojovala jsem se studem, pocitem neschopnosti a tím, že je nechám ve štychu.

Uvědomila jsem si, že často impulzivně vykřiknu „ano, jasně“, aniž bych nad tím přemýšlela.

b) Konkrétní akce

Zohlednila jsem překážky a vymyslela 3 řešení, která se mi zdála akceptovatelná.

1. Budu říkat „Teď NE, později ano.“
2. Budu říkat „NE“ a zároveň najdu někoho, koho budu moct doporučit, kdo je v dané věci ideálně lepší kontakt než já.
3. Pokud impulzivně vyhrknu „ANO“ a vyhodnotím později, že mělo zaznít „NE“, vrátím se k danému člověku se strategií bodu 1 nebo 2.

6. Průběžné vyhodnocování

Ne, nesbíráte jedničky ani nedostáváte pětky. Vaším hodnotitelem jste vy sami a váš zlepšující se nebo stagnující život.

Proč je to důležité? Zjistíte, že jste zapomněli na některé jiné překážky, které vás limitují. Nebo že jste opomněli klíčový problém, na kterém závisí úspěch vašeho snažení.

Jak to celé dopadlo u mě?

Zjistila jsem, že bod 1 nefunguje, protože jen oddálím návrat lidí, jen s několikatýdenním zpožděním.

Bod 2 se ukázal jako velmi účinný a byla jsem schopna ho využívat téměř okamžitě.

Bod 3 se ukázal být obtížný, ale pomohlo mi, když jsem se svým plánem seznámila široký okruh kolegů. 

Zároveň jsem zjistila, že potřebuji posílit komunikační schopnosti. Ne kvůli okolí, ale kvůli svému pocitu, že se vymezím pevně, ale zároveň respektujícím způsobem.

Při sepisování tohoto článku jsem narazila na metodu WOOP, která zjednodušeně popisuje hlavní principy mého přístupu.