V čem pomáhá meditace

Už předtím jsem si všimla, že lidi, kteří tohle provozují, jsou klidnější a sálá z nich vyrovnanost a pohoda. Takže ačkoliv jsem byla jediná, kdo téhle nabídky využil, nevarovalo mě to. Sedla jsem si naproti svému průvodci a čekala. Zapálil svíčku, překřížil nohy a… mlčel. Díval se do poskakujícího plamínku. Snažila jsem se ho napodobit, ale v hlavě mi brzy začaly vířit myšlenky jako – „co všechno bych mohla udělat…“ nebo „snad to brzy skončí…“. Minuty se vlekly. Bylo to nesnesitelné.

Po tomhle zážitku jsem se meditacím dlouho vyhýbala. Když odezněly vzpomínky na ty příšerné pocity roztěkanosti a nervozity, začala jsem zkoumat, k čemu je vlastně dobré meditovat.

Pro účely tohoto článku jsem si povídala s ChatGPT o tom, kolik bylo provedeno studií na téma meditace a souvislost s psychickým a fyzickým zdravím. Číslo je ohromující. Jsou jich desítky tisíc! To svědčí o nebývalém zájmu, kterému se dostalo meditaci i ve vědecké komunitě.

Pokud se podíváme na naše tělo biologicko-chemicky, jsme chodící laboratoř. Hormony jako serotonin, oxytocin, endorfin či dopamin mají výrazný vliv na naši duševní pohodu a zdraví. Potíž je, že při dlouhodobém stresu se jejich přirozená tvorba zpomaluje nebo pozastavuje a nastupuje produkce „stresového hormonu“ – kortizolu. Ten moc podporovat nechceme. To jsem se naučila z přednášky Simona Sinka.

Pojďme se podívat, k čemu jsou jednotlivé hormony užitečné.

Endorfiny jsou neurotransmitery, o nichž je známo, že vyvolávají pocity potěšení a snižují bolest. I proto se často uvolňují po fyzické aktivitě. Z metaanalýzy publikované v časopise Journal of Pain v roce 2016 vyplývá, že meditace všímavosti je účinná při snižování intenzity bolesti a zlepšování fyzických funkcí u pacientů s chronickou bolestí. Zvýšená hladina endorfinů přispívá k celkovému pocitu pohody, často spojenému se smíchem, a uvolnění.

Dopamin je také neurotransmiter. Podílí se na motivaci a zlepšení nálady. Kolem dopaminu je samozřejmě velká diskuze, protože dopamin je skvělý sluha, ale zlý pán. To je ovšem na jiný článek.

Serotonin, známý jako „hormon dobré nálady“, hraje roli při regulaci nálady, chuti k jídlu, spánku a pomáhá snížit příznaky deprese a úzkosti. Studie zveřejněná v časopise Journal of Psychosomatic Medicine v roce 2003 ukázala, že MBSR (Program snižování stresu založený na všímavosti) účinně snižuje příznaky úzkosti a deprese u pacientů s chronickými zdravotními potížemi.

Oxytocin nebo taky „hormon lásky“. Je to hormon, který posiluje schopnost zvyšovat důvěru a sounáležitost v mezilidských vztazích. Pomáhá vytvářet smysluplné a laskavé spojení s ostatními. Podporuje pocity spojení, soucitu, empatie, bezpečí a emoční pohody.

Zatímco u ostatních hormonů po meditaci očekáváme zvýšení jejich hladiny, u kortizolu čekáme opak. Kortizol je obecně známý jako stresový hormon, jenž se uvolňuje v reakci na stres. Studie ukazují, že hladina kortizolu má po meditaci tendenci klesat.

Vědecký pohled máme. Jaký je tedy užitek z meditace?

Relaxace

Během meditace se aktivuje relaxační reakce těla, která je opakem stresové reakce – sníží se srdeční frekvence, krevní tlak a hladina stresových hormonů (kortizol aj.).

Lepší rozhodování a pozornost

Studie využívající techniky zobrazování mozku, jako je funkční magnetická rezonance (fMRI), odhalily, že meditace může zvýšit aktivitu v prefrontální kůře. Ta souvisí s rozhodováním a pozorností.

Zvýšené sebeuvědomění a všímavost

Meditace podporuje sebeuvědomění a všímavost. Jednotlivci tak dokážou snáze identifikovat spouštěče stresu (myšlenky a emoce), aniž by na ně impulzivně reagovali. To znamená, že se více soustředí na přítomný okamžik bez předsudků.

Lepší regulace emocí

Meditace může také snížit aktivitu v amygdale, která je spojena s emoční reaktivitou a reflexem „bojuj, nebo uteč“. Celkově zlepšuje schopnosti regulace emocí, což umožňuje účinněji reagovat na stresory. Pěstováním všímavosti a uvědomování si vlastních myšlenek a emocí během meditace si osvojujeme lepší strategie emoční regulace, které upotřebíme kdykoliv.

Snížení zánětů a fyzických projevů v těle

Chronický stres může vést k zánětům v těle a jiným zdravotním problémům. Meditace pomáhá snižovat tyto negativní účinky stresu na organismus.

Proč meditovat? Jednou krátkou větou bych řekla, že jde o „antistres“. Meditace různými způsoby pomáhá snižovat hladinu všudypřítomného stresu. Náš život může být díky praktikování meditace klidnější, vyrovnanější, a to i přesto, že stresory kolem nás mají tendenci narůstat.