Jak předejít plýtvání jídlem?

Proč neplýtvat jídlem?

Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se ve světě ročně vyhodí téměř 1,3 miliardy tun potravin. To je zhruba třetina celkové světové produkce potravin určené pro konzumaci. Toto množství by mohlo nasytit asi 200 milionů lidí, kteří trpí hladem.

Vyspělé země plánují plýtvání potravinami omezit. Například cílem Evropské komise je snížení množství potravinového odpadu do roku 2030 o 50 %. Podobné iniciativy vznikají i v České republice.

V zemích Evropské unie se podle informací Evropské komise ročně „vyprodukuje“ téměř 100 milionů tun potravinového odpadu, což je v přepočtu kolem 180 kg na osobu. Tyto údaje přitom nezahrnují potravinový odpad vzniklý ve fázi výroby a nezbytný odpad ze zpracování potravin.

Celosvětově přijde nazmar téměř třetina všech potravin, část z nich je přitom vhodná pro lidskou spotřebu. Až 30 % potravinového odpadu ve světě pochází podle serveru EurActiv z domácností.

Co znamená, když vyhodíme potraviny?

Spolu s potravinami nevyhazujeme jen výživové hodnoty, ale také zdroje investované do jejich produkce – vodu, půdní živiny, hnojiva, paliva, energii a lidskou práci vynaloženou během jejich pěstování a zpracování. 

Pečivem, zeleninou a ovocem se plýtvá nejčastěji. Maso a mléčné výrobky zase vyžadují více půdy, vody a emisí, a proto zanechávají větší ekologickou stopu.

Vyhodíme-li potraviny, znamená to, že veškeré skleníkové plyny vyprodukované při jejich pěstování vznikly zbytečně. Skládkování nebo spalování nesnědených potravin navíc produkuje další skleníkový plyn – metan. Neplýtvat jídlem je levný a efektivní způsob, jak šetřit přírodní zdroje a předcházet větší změně klimatu.

Jak předejít plýtvání jídlem?

Jednou z cest, jak předejít předčasné zkáze potravin, je správné uložení jídel v chladničce. Teplota v lednici musí být v rozmezí 0 až 5 °C. Při nižších teplotách hrozí, že potraviny začnou namrzat. U vyšších zase roste riziko hnilobných procesů a zlepšují se životní podmínky bakterií, a potraviny se proto snáze kazí. Největší chybou je uschování teplého jídla, poněvadž to zvyšuje teplotu v lednici, čímž se ohřívají i ostatní potraviny a hrozí jejich zkažení. Často lidé chybují v tom, že do chladničky dávají téměř všechno, ale ne vše do ní patří.

Co nepatří do ledničky? 

Jedná se především o některé druhy ovoce a zeleniny, které v chladných teplotách ztrácejí chuť, aroma či strukturu. Jedná se například o: banány, citrusy, cibuli, česnek nebo brambory, papriky, rajčata či okurky, které mají raději pokojové teploty.

Důležité je i umístění potravin v chladničce

Na nejnižší polici patří ovoce a zelenina, protože je tam nejvíc vlhkosti, která pomáhá předcházet jejich vysušení. Předposlední police je ideální pro čerstvé potraviny, jako je maso a ryby. To je třeba skladovat v mikrotenovém sáčku nebo v uzavřené nádobě, aby nedošlo ke kontaminaci ostatních potravin.

Vyšší patra jsou určena pro mléčné výrobky, uzeniny, dorty a zbytky teplých jídel. Do spodní části dveří patří nápoje. Ve střední části uchovávejte máslo, pomazánky a na nejvyšší místo ukládejte vejce.

Snažte se všechny druhy potravin uchovávat v uzavřených mikrotenových sáčcích, nebo ještě lépe v uzavíratelných krabičkách, které zabrání mísení chutí a vůní i vzájemné kontaminaci.